Jarní hry pro vaše děti

Je jaro! Pojďte s dětmi ven a zahrajte si s nimi hry našich předků. Vybrali jsme pro vás hry z 19. století z archivu Etnografického ústavu AV v Brně a ze zápisů spisovatelky Augusty Šebestové. Všechny byly zachyceny ve Velkých Pavlovicích. Seřadili jsme vám je podle náročnosti od jednoduchých pro menší děti až po ty fyzicky náročnější pro starší děti. Tyto hry zlepšují dětem koordinaci těla v interakci s hudebním či rytmickým cítěním. Hezkou zábavu!

1. „Kolo, kolo mlýnský“: Hra známá i dnešním dětem, jen s jinou variantou v říkance. Děti stojí ve vázaném kruhu čelem k sobě, drží se za ruce a obyčejným krokem chodí po kruhu. Zároveň do rytmu říkají:

„Kolo, kolo mlýnský, za štyry rýnský,

kolo se nám zlámalo, co se na něj hrávalo,

tydli tydli na husličky, čáp!“

Anebo:

„Kolo, kolo mlýnský, za štyry rýnský,

kolo se nám zatočilo, zatočilo, čáp!“

Na slovo „čáp“ se svalí děti na zem. Mohou se při tom pustit a spadnout každé zvlášť.

 

2. „Točí pivo“: Dvě děti stojí čelem k sobě, chytí se za ruce a točí se dokola libovolným krokem (ti starší a šikovnější už zvládnou např. cval v bok), přitom říkají:

„Točí pivo, točí pivo,

na kladivo!

Morava se svítí,

jako maří kvítí!“

Říkanka s pohybem se stále opakují, dokud dětem nedojde dech!

Edit pro zvídavé rodiče i děti: Víte, kde se vzala u nás, v kraji vinorodém, hra o pivě? Tož to bylo tak: Kdysi dávno, v dobách, kdy žili stařečci vašich stařečků a stařenky vašich stařenek nosily sukně dlúhý až na zem, v dobách, kdy se vinohrad střihal na víc jak 2 tažně, a možná se ani nestřihal, a kdoví, možná ještě dřív, býval v každej větší dědině pivovar. Byl aj v Pavlovicách, byl aj v Bilovicách, a byl třebas aj na Čajču. V Pavlovicách stával tam, kde je včíl „Kalvodův mlejn“. Tož tak.

 

3. „Dělat krúpy“: 2 děti si sednou proti sobě na zem, nohy natažené u sebe a opírají se šlapkami. Ruce, spojené před sebou. Jakmile se jeden mírně zakloní, tažnou silou v rukách zdvíhá druhého a říká:

„Lámem krúpy,

lámem krúpy.“

 

4. „Na rytířa“: Libovolný počet dětí se postaví do řady a ten první z nich v řadě je rytířem, který má např. 10 dcer. Tento krajní „rytíř“ a postupně i další v řadě se ptá:

„Rytířu, máš první ceru do vydání?“

Ten druhý v řadě mu odpovídá:

„Mám první ceru do vydání.“

Ten stejný rytíř se ptá dalšího v řadě:

„Rytířu, máš druhú ceru do vydání?“

Další, ten třetí v řadě, mu odpovídá:

„Mám druhú ceru do vydání.“

A tak se ptají jeden po druhém v řadě dalšího. Když se „rytíř“ zmýlí a řekne třeba „štvrtú ceru“ místo „pátú ceru“, všichni ostatní na něj křičí: „Posranej! Posranej!“

 

5. „Lámat talíře“: 2 děti si stoupnou zády k sobě tak, aby se vzájemně dotýkaly, zaklesnou se za lokty a vyzdvihují se. Ten, co zdvíhá, se může mírně předklonit, druhý se přes něj zaklání.

Jiná varianta: Dva se zády k sobě zaklesnou v loktech a poskakují současným odrazem snožmo. VIZ OBR.

 

6. „Přehazovat se“: 2 děti stojí zády k sobě, ruce ve vzpažení nahoře spojené a jeden druhého přes sebe přehazují – jeden se předkloní, druhý přes záda prvního udělá kotrmelec vzad. Augusta Šebestová k tomu dodala: „Ani děvčatům negdy nevidět hlav, jak se přehazujú.“

 

Ještě pro vás máme velmi oblíbené dětské rozpočítávadlo:

„Žaba kuňkoce v černém potoce,

Syn se jí žení v talijánskej zemi.

A vy malý rybičky, buďte jako družičky.

A ten starý rak, ukradl nám frak!“

OBR. Lámat talíře


Hanáckoslovácký krúžek, z.s.

  • Hlavní 583/1, 691 06 Velké Pavlovice
  • IČ: 07901488
  • FIO banka: 2601606859/2010

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kontakt na muziku

  • Jan Melichar
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.