Tak to prostě bylo
Ke „krúžkařským“ radostem a povinnostem nepatří jen tanec, zpěv a obveselování obecenstva při různých kulturních příležitostech, ale i dokumentární činnost, kterou členové krúžku zaznamenávají život ve Velkých Pavlovicích a okolí v dobách minulých tak, aby zachytili historické vzpomínky pamětníků. V dnešní době již mezi námi bohužel nejsou lidé pamatující tradiční způsob života v jeho čisté formě, přesto nám starší lidé, narození ještě v 1. polovině 20. století, jsou schopni předat spoustu vzpomínek a popisů tehdejšího způsobu života. S radostí využíváme jejich sdílnosti a budeme se snažit i vám ostatním předat jejich životní moudra a rady alespoň touto, písemnou formou.
Zároveň vás také vyzíváme, abyste se nám ozvali, pokud máte v příbuzenstvu starší osobu, která je nakloněna rozhovoru o letech minulých a ráda by nám poskytla pro nás všechny cenné informace. Ty se mohou týkat hospodářství, oděvů včetně krojů, školy, obchodu, stravy, zaměstnání a v podstatě všeho, co vás jen napadne. Rádi od vás také uvítáme náměty na témata, o kterých byste si rádi přečetli.
Dnes vám přinášíme vzpomínky tetičky Jiřiny Procházkové u ulice Hlavní (rozené Bízové, roku 1931 ve Velkých Pavlovicích v domě vpravo od „orlovny“, později kina), která se stala, společně s tetičkou Andělkou Melicharovou, jednou z prvních našich informátorek. Tetičku Jiřinu jistě všichni znáte jako poslední nositelku „selského kroje“ ve Velkých Pavlovicích v jeho přirozené podobě v každodenním životě. Jak už její rodné jméno (Bízová) napovídá, je potomkem francouzských přistěhovalců, kteří přišli v 2. polovině 18. století přes Čejč a Vrbici až do Velkých Pavlovic. Tetička Jiřina oplývá nejen vědomostmi o vývoji lidového oděvu ve Velkých Pavlovicích, ale také dovednostmi a znalostmi o řemeslných technikách používaných při zhotovování velkopavlovického lidového oděvu i slavnostního kroje. Po ní a její dnes již zesnulé sestře Ludmile Pláteníkové z ulice Herbenova (rozené Bízové roku 1933), existuje, jako ve spoustě tradičních pavlovických rodin, zachovaná velká sbírka oděvů i krojů, které obě dvě nosily, a které dnes s láskou oblékají jejich vnučky a pravnučky. Rozhovor s paní Procházkovou proběhl dne 17. 3. 2018 a ptali jsme se jí na oděvy, které nosily ženy v 1. polovině 20. století. V tomto rozhovoru jsme probrali každý díl ženského oděvu, včetně spodního prádla. Pro některé z vás to budou jistě zvláštní informace, které by se daly v dnešní době označit jako „pikošky“. Ale jak říká tetička Jiřina: „Tak to prostě bylo.“
Díl první: „O gaťkách“
Spodním ženským prádlem byly v té době myšleny jen kalhotky, protože podprsenku nahrazovala kordulka (o ní a spodní košilce někdy příště). Podle Mgr. Soni Nezhodové z Městského muzea a galerie Hustopeče, se začala tehdejší forma kalhotek šít a nosit zhruba od 20. let 20. století a byly zhotovovány z bílého batistu a zdobily se krajkou. Nosívaly se vesměs pouze při slavnostních příležitostech k slavnostnímu kroji a nazývaly se „reformy“.
Tetička Jiřina uvádí, že starší ženy, jako její maminka i babička, v létě spodní prádlo, tedy kalhotky, vůbec nenosily. Prvním „spodním“ oblečením byla podhrňka a spodnička, které se oblékaly, stejně jako dnes, pod vrchní sukni. V zimním období nosily tzv. „reformy“, které byly šité z hladké látky. Tetička Jiřina si již nepamatuje z jaké, ale dá se předpokládat, že k slavnostnímu kroji byly šity z batistu a k všednějšímu oblečení z obyčejnějšího bílého plátna. Pro lepší tepelnou vlastnost byly podšity flanelem. „Každej to ale neměl.“ říká tetička Jiřina. Jejich nošení a vlastnictví totiž záleželo na společenském postavení, a hlavně na bohatství rodiny dané ženy. Ona sama nosila už i do školy kalhotky, v zimě tzv. „bombarďáky“, které měly prodloužené nohavičky. Její maminka a starší ženy nosívaly jen černé punčochy, upnuté na podvazky, na ně již zmíněná podhrňka a spodnička.
Nám, dnešním ženám, uvyklým každodennímu nošení kalhotek různých tvarů i materiálů, připadají tyto vzpomínky našich babiček jako velmi zvláštní až nereálné, ale připomeňme si slova tetičky Jiřiny: „Tak to prostě bylo…“
Své náměty na témata, kterým bychom se měli věnovat, a o kterých byste si rádi přečetli, prosím zasílejte na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo zavolejte či pošlete SMS na tel.: 739 573 413.
