Nástroje pro usnadnění přístupu

Hanácké Slovácko

O regionu

Hanácké Slovácko je jednou ze šesti podoblastí národopisné oblasti Moravského Slovácka. Jde o přechodnou oblast mezi Hanou a Slováckem, jejíž převážná část se rozkládá v severozápadní části bývalého okresu Břeclav a několika obcemi zasahuje také do okresů Brno-venkov a Hodonín. Název Hanácké Slovácko je do jisté míry názvem umělým, zavedeným Josefem Klvaňou na konci 19. století. Obyvatelstvo ze severní oblasti Hanáckého Slovácka samo sebe nazývalo v minulosti spíše Hanáky a v jižní části Hanáckého Slovácka Slováky.

Název „Hanáci“ je odvozen od určitých znaků hanáckých, které se objevují v kroji i v nářečí (Chyté! Matóš, kópím, hlópé, atd.). V jižní části této národopisné oblasti se objevuje nářečí spíše Dolské, i když v některých obcích (Velké Pavlovice a okolí) se někdy užívá českých tvarů, např. „to bylo pěkný, takovej, prej, strejček, rejža“ apod. a často zde také dochází i ke spojení znaků čistě českých se znaky slováckými, např. „on je hlúpej“

Ovšem hlavním rozlišovacím prvkem mezi těmito oblastmi je ženský kroj, konkrétně vrchní část rukávců, neboli límec. V severní části je to stojaté okruží (límec) nazývaný též „krézl, krejzl“ nebo „obršlák“, v části jižní se tento límec nazývá „krejzl“ a je položený na ramenou děvčete.  Mužský kroj ze severní oblasti se od části jižní liší především materiálem a barvou kalhot. Zde jsou kalhoty bílé, plátěné, pikové. Barva soukenné vesty „korduly“ je červená nebo někde černá či fialová. Chlapecký kroj z jižní části je ušitý z černého nebo tmavomodrého sukna. Je také bohatě vyšívaný a to nejenom „kordula“, jak je tomu v části severní, ale také kalhoty. V několika obcích kolem Velkých Bílovic se nosí kalhoty žluté, soukenné. V žádném případě to však nelze přičíst vlivu tzv. českého osídlení, jak se uvádí v mnoha odborných publikacích. Žluté soukenné kalhoty se začaly nosit až koncem sedmdesátých let dvacátého století jako jakýsi návrat k původně nošeným koženým kalhotám žluté barvy, které se do poloviny 19. století nosily ve většině obcí regionu. 

Obce Hanáckého Slovácka

Obce Hanáckého Slovácka v severní oblasti: Krumvíř, Klobouky u Brna, Nenkovice, Stavěšice, Strážovice, Věteřov, Nechvalín, Ostrovánky, Lovčice, Ždánice, Žarošice, Uhřice, Dambořice, Borkovany, Těšany, Šitbořice a Křepice.

Obce Hanáckého Slovácka v jižní oblasti: Hustopeče, Šakvice, Zaječí, Přítluky, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Čejkovice, Vrbice, Kobylí, Bořetice, Němčičky, Horní Bojanovice, Velké Pavlovice, Starovičky. 

Na jihu sousedí HS s Podlužím, na jihozápadě s tzv. novoosídleneckými bývalými německými obcemi, ze severozápadu sousedí s tzv. širším Brněnskem. Do konce devatenáctého století se dle některých zdrojů do regionu zařazoval také Podivín, který je dnes již jednoznačnou součástí Podluží.

Lidové tance Hanáckého Slovácka

Celé Hanácké Slovácko je v podstatě jedna taneční oblast, kde se v různých obcích vyskytují stejné tance, pouze s minimálními odchylkami v choreografické stavbě tance.

Stejně jako jinde na Slovácku, má na Hanáckém Slovácku v tanci prvenství muž. Žena je ve svém projevu na veřejnosti uzavřenější, ukázněnější a nesmělejší. Tato uzavřenost jistě souvisí se společenským postavením ženy v době, kdy tyto tance vznikaly, a určitá decentnost chování se dodržuje podle tradice dodnes. Bohatý život zvykoslovný, ať už v prostředí rodinném (svatba) nebo v životě celé obce (ostatky, dožatá, hody, vinobraní, atd.) skýtal mnoho možností k uplatnění a rozvinutí písní, tanců, hudby a nejrozmanitějších zvyků. 

V severní i jižní části Hanáckého Slovácka jsou známé, kromě i zde velmi typického mužského tance „verbuňku“, dva obřadní tance (zavádka a skočná), které se pojí k hodům a nespočet tanečních her a figurálních tanců, které se tančily při různých akcích během celého roku (např. hubičková-šátečková, metlová, liskaná, ovčácká, mlynářská, židličková, palicová, žabská, vařajkářská, kozlovská, špacírpolka, řeznická, židovka, ševcovská, šotyšky, šiml, zahradnická, šardická, holáň, liška v jamě, kanafaska). K dalším tancům patří tance kolové: valčík (dříve „tajč“), polka, třasák, mazurka. V celé oblasti, v různých vesnicích s mírnými odchylkami, se dodnes tančí hodový obřadní tanec „zavádka“, kterou byla slavnostně uvedena do tance všechna děvčata v obci, počínaje první až čtvrtou stárkou. K hodům se pojil ještě jeden tanec – skočný tanec chlapců, podobný podlužáckým „hošijím“, kyjovské „holénkové“ a horňáckému „do skoku“. Tento tanec se nazývá „skočná“ a podobně jako k „zavádce“, se k němu dochoval bohatý písňový fond. Součástí „skočné“, jako typicky mužského skočného tance, byla v historických materiálech (r. 1843 Česká včela – popis pavlovických hodů od V. Rozvahy) doložena i párová vířivá figura (podobná s podlužáckou „vrtěnou“), kterou tanec začínal (Velké Pavlovice) nebo končil (ostatní oblasti HS).


    Hanáckoslovácký krúžek, z.s.

    • Hlavní 583/1, 691 06 Velké Pavlovice
    • IČ: 07901488
    • FIO banka: 2601606859/2010

    • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

    Kontakt na muziku

    • Jan Melichar
    • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.